dům plný zvířat

Výživa

Dospělé slepice krmíme směsí zrnin, kterou si sami mícháme.

Složení krmné směsi:      2 díly pšenice
                                              2 díly ječmene 
                                              2 díly loupaného ovsa
                                              1 díl kukuřice
                                              1 díl směsi nejrůznějších semen (slunečnice černá, bílá, len, řepka, proso, peluška, hrách, lesknice, semenec,
                                                                                                            niger, mohár, pohanka.....prostě co se dá sehnat, co nejvíc druhů)

Nejde mi o to, aby byla  vejce od našich slepic co nejlevnější, ale aby byla co možná nejkvalitnější a nejzdravější. Proto ta pestrost krmení. Je známo, že např. slepice, které jsou krmeny olejnatými semeny, snášejí tzv. "proticholesterová" vejce, která obsahují vyšší podíl Omega-3 mastných kyselin. Také obsah vitamínů a stopových prvků ve vejci se dá ovlivnit krmením, složení krmiva má vliv i na vůni a chuť vajec.
Část krmné směsi dostávají naklíčenou. Zrní ráno namočím ve větší míse, večer zcedím přes síto, rozprostřu po stěnách mísy a přiklopím pokličkou. Druhý den ráno a večer propláchnu, aby zrní nezplesnivělo. Další den ráno zkrmím a hned namočím další várku, takže slepice mají klíčené zrní obden.
Jako zdroj živočišných bílkovin dostávají slepice denně kyselé mléko, které má navíc příznivý vliv na střevní mikroflóru.
V létě dostávají trávu, v zimě strouhanou mrkev.
Slepice ve snášce potřebují spoustu vápníku, nejradši mají vaječné skořápky a hned po nich drcené mušle.

Nejmenším kuřatům dávám míchanici ze strouhané mrkve, strouhaného tvarohu a kukuřičného šrotu, občas přidám i vajíčko vařené na tvrdo. Kukuřičného šrotu dávám jen tolik, aby se směs nelepila, jinak v krmítku zůstává.  Strouhanou mrkev kuřata milují, je to většinou to první, co si po po vylíhnutí vyberou za potravu. Volně k dispozici mají i granule pro brojlery a směs zrnin, takže si mohou vybrat. Spoléhám na to, že při pestré nabídceš si jejich tělo samo řekne, co zrovna potřebují. Jak rostou, míchanici z mrkve, vajíčka, tvarohu..... postupně měním jen na míchanici z mrkve a kukuřičného šrotu. Jako pamlsek dostávají občas cvrčky nebo moučné červy - pro zpestření jídelníčku a hlavně pro pobavení pozorovatelů.
Odrostlá kuřata (nějak nemám zažitý pojem kuřice) mají volně k dispozici směs zrnin (stejnou jako dospělé slepice) a granule pro brojlery.

Napájení.
Do vody přidávám ACIDOMID jako prevenci kokcidiózy. Občas také do ní rozmačkám několik stroužků česneku - má všeobecně známé příznivé účinky na zdraví a omezuje napadení střevními parazity. Slepicím ve snášce přidávám i tekutý minerální přípravek OPTIMIN. Pokud dávám nějaké vitamínové přípravky, tak také tekuté do pitné vody.

Hygiena chovu

Slepice jsou poměrně choulostivá zvířata a mohou trpět  mnoha chorobami. Proto je velmi důležitá prevence a hygiena - zvlášť v případě většího počtu zvířat na omezeném prostoru, což je náš případ.
Výborná věc je trusný stůl pod hřady, ten se dá snadno očistit každý den a stelivo na podlaze slepičárny pak zůstává velmi dlouho prakticky čisté.
Venkovní výběh dvakrát ročně vápním - zkopu zeminu a promísím ji s páleným vápnem.
Vnitřní paraziti.
I přes veškerou péči boj s parazity nikdy nekončí - zejména s vnitřními jako jsou škrkavky, roupy, tasemnice..... Dospělé slepice preventivně odčervuji 1x ročně v období pelichání, když přestanou snášet. Kuřata odčervuji preventivně  nebo při nálezu škrkavky v trusu (výhoda trusného stolu). Napadení škrkavkami bývá častou příčinou opožděného růstu některého jedince.
Mezi parazitální nemoci patří i kokcidióza, kterou způsobují prvoci. Jednotlivé druhy kokcidií jsou specializovány jen na urč. druh hostitele, takže např. drůbeží kokcidiózou se nemůže nakazit králík a opačně. Kokcidióza se vyskytuje v každém chovu drůbeže, nelze ji zcela vymýtit  - jen potlačit. Kromě hygienických opatření je možné částečně zabránit propuknutí nákazy okyselováním pitné vody (Acidomid) a podporou střevní mikroflóry (kyselé mléko). Nejnebezpečnější je kokcidióza pro kuřata - bývá to nejčastější příčina úhynu. I přes všechna preventivní opatření, která dělám, většinou kuřata preventivně přeléčuji nějakým lékem proti kokcidióze. Existuje i očkovací látka proti kokcidióze - to by bylo nejlepší řešení. Její cena je ale značně vysoká.......
Vnější paraziti.
Z vnějších parazitů jsou asi nejčastější čmelíci, všenky, perožrouti nebo zákožky, které parazitují v kůži běháků a způsobují tzv. "vápenku".
Z těchto živočichů už jsme měli v kurníku všenky a zákožky. Všenky jsme si přinesli asi z výstavy, zákožky s nově nakoupeným kohoutem. Když jsem parazity objevila, už byly nakažené všechny slepice. Zbavit se parazitů bylo dost pracné, takže už jsem "vyškolená" a po výstavě slepice postříkám Biokilem - tělo i běháky, jdou na den do karantény a další den postřik zopakuji. Nově nakoupená zvířata jdou do karantény na několik dní a navíc je odčervím.
Slepice musí mít možnost se popelit a to i v zimě - tak si udržují peří a kůži v čistotě. V zimě jim dávám do slepičárny maltovník se suchou zeminou.
Jako prevence vápenky je dobré občas namazat slepicím běháky něj. mastí nebo sádlem - zákožky se pod ním udusí. Na dno snáškových hnízd pod slámu dávám trochu páleného vápna. Slámu ve hnízdech občas postříkám něj. přípravkem proti parazitům..
Slepice čas od času vezmu do ruky a prohlédnu (večer když jsou na hřadech) - rozhrnu jim peří, abych se přesvědčila, zda kromě slepic nechováme v kurníku ještě nějaká malá zvířátka.

Modrá s lemy - dědičnost

Při chovu slepic tohoto zbarvení je třeba si uvědomit, že neexistuje žádná speciální vloha pro modrou barvu, ale že modrá vzniká, jednoduše řečeno, smícháním černé a bílé. Modrá zvířata jsou z hlediska barvy heterozygoti - tedy vlastně kříženci.  
Bílá barva má u rúzných plemen odlišné dědičné založení. Ta, která hraje roli u zbarvení modrého s lemy je tzv. andaluská bílá. Zvířata této barvy mají v bílém opeření sem tam černá pera, mají břidlicové běháky, zobák a tmavé oko.

Pokud spáříme černého kohouta (ČČ) se slepicí zbarvení andaluská bílá (BB), budou všichni jejich potomci modří (ČB). Platí to samozřejmě i recipročně při spojení bílého kohouta s černou slepicí. Pro lepší představu si to lze rozepsat do Mendelova čtverce:

Jaké potomstvo dostaneme po dvou modrých rodičích? Pro lepší pochopení opět Mendelův čtverec. Z tabulky vidět, že potomci modrých rodičů se štěpí v poměru  1 černá : 2 modrá : 1 bílá. Tedy teoreticky jen polovina vylíhlých kuřat bude mít modré zbarvení:

V chovu modrých s lemy můžeme použít i černé zvíře. Při spojení např. černého kohouta a modré slepice bude polovina kuřat modrých a polovina černých:

 Při spojení, kdy jeden z rodičů je modrý a druhý bílý, dostaneme teoreticky polovinu modrých kuřat a polovinu bílých:

Aby to nebylo tak jednoduché, zdaleka ne všechna modrá kuřata budou mít v dospělosti ideální odstín modré a výrazné úzké lemy. Navíc se někdy v modré objevují hnědá pera v krytu křídel. Černá zvířata vyštěpená z modrých lze použít do chovu rýnských černých. Jsou to homozygoti, bílou ani modrou barvu v sobě nenesou.
U černých jedinců se občas vyskytnou zlatá pírka v krčním závěsu a v krytu křídel - snad pozůstatek koroptvího zbarvení.

.